Pasivní optické sítě (PON) jsou jedním z klíčových pilířů moderních optických systémů, které poskytují rychlý a spolehlivý přístup k internetu, televizi a dalším službám milionům uživatelů po celém světě. Díky své jednoduchosti a efektivitě hrají PON zásadní roli na trhu přístupových sítí. V tomto článku se podíváme na tuto technologii blíže a srovnáme její dva hlavní standardy: GPON a EPON.
Pasivní optická síť (PON) je typ infrastruktury využívající pouze pasivní komponenty, jako jsou optické rozdělovače a spojky, bez potřeby aktivních zařízení, jako jsou zesilovače nebo opakovače. Díky tomu je PON podstatně levnější na výstavbu a údržbu ve srovnání s aktivními optickými sítěmi (AON). Její dosah je však omezen, obvykle maximálně na 20 km.
Typická síť PON funguje v modelu bod-více bodů (P2MP), což znamená, že jeden centrální optický terminál (OLT) může obsluhovat 16 až 128 uživatelů na jedné optické lince. Signál je rozdělen na menší části prostřednictvím optických rozdělovačů a dále doručován ke koncovým uživatelům prostřednictvím ONU (optických síťových jednotek).
GPON (Gigabit Passive Optical Network) je jedním z nejrozšířenějších standardů PON. Využívá optické multiplexování s dělením vlnových délek (WDM), což znamená, že jedno vlákno dokáže přenášet data současně směrem dolů (downstream) i nahoru (upstream). GPON nabízí přenosové rychlosti až 2,488 Gb/s směrem dolů a 1,244 Gb/s směrem nahoru.
Klíčovou součástí GPON je časový dělený vícepřístup (TDMA), což umožňuje efektivní rozdělení šířky pásma mezi více uživatelů. Typické poměry rozdělení signálu jsou 1:32 nebo 1:64, ale některé systémy zvládnou i až 128 uživatelů na jedno vlákno.
EPON (Ethernet Passive Optical Network) je standard založený na technologii Ethernet, což z něj činí ideální řešení pro kompatibilitu s existujícími lokálními (LAN) a metropolitními (MAN) sítěmi. EPON poskytuje přenosové rychlosti až 1 Gb/s v obou směrech (downstream i upstream) a je plně v souladu s normou IEEE 802.3ah, což umožňuje snadnou integraci s ethernetovými sítěmi bez potřeby konverze protokolů.
Podobně jako GPON využívá EPON WDM a TDMA k řízení datového provozu. Ačkoli EPON nabízí nižší přenosovou rychlost než GPON, je ekonomicky výhodnější a často je preferován v menších sítích, kde požadavky na šířku pásma nejsou tak vysoké.
Výběr mezi GPON a EPON závisí na konkrétních potřebách a požadavcích sítě. Hlavní rozdíly mezi těmito technologiemi zahrnují:
XGS-PON (10 Gigabit Symmetric Passive Optical Network) je pokročilý standard PON, který přináší vyšší přenosové rychlosti – až 10 Gb/s v obou směrech. Tento standard je navržen tak, aby splňoval rostoucí požadavky na vysokorychlostní připojení pro moderní služby, jako jsou streamování videa ve vysokém rozlišení, online hry a IoT.
PON, včetně GPON a EPON, představují klíčovou technologii pro moderní telekomunikační infrastrukturu. Zatímco GPON díky vyšší kapacitě vyhovuje větším poskytovatelům služeb, EPON je díky nižším nákladům atraktivnější pro menší sítě. Rozhodnutí mezi těmito technologiemi závisí na konkrétních požadavcích, rozpočtu a typu aplikací.
S rostoucí poptávkou po vysokorychlostním internetu budou pasivní optické sítě i nadále hrát zásadní roli v rozvoji moderních přístupových sítí.
